Bitva u Arsufu

Bitva u Arsufu
konflikt: Třetí křížová výprava, Křížové výpravy
Bitva u Arsufu – Éloi Firmin Féron (1802–1876)
Bitva u Arsufu – Éloi Firmin Féron (18021876)

Trvání7. září 1191
MístoArsuf
Souřadnice
Výsledekdrtivé vítězství křižáků
Strany
angličtí křižáci Anjouovská říše
francouzští křižáci Francouzské království

Jeruzalémské království Jeruzalémské království
Řád johanitůŘád johanitů Řád johanitů
Řád templářůŘád templářů Řád templářů
křižáci z jiných království

Ajjúbovský sultanát Ajjúbovský sultanát
Velitelé
Richard Lví srdce
Znak Burgundského vévodství Hugo III. Burgundský
Znak Guye de Lusignan Guy de Lusignan
Znak johanitů Garnier z Naplous
Znak Roberta de Sablého Robert ze Sablé
Znak pánů z Avesnes Jakub z Avesnes
Znak hrabat z Champagne Jindřich II. ze Champagne
Ajjúbovský sultanát Saladin
Ajjúbovský sultanát Al-Ádil I.
Ajjúbovský sultanát Al-Afdal
Ajjúbovský sultanát Aladdin z Mosulu
Ajjúbovský sultanát Musek, velkoemír Kurdů †
Ajjúbovský sultanát Al-Muzaffar Umar
Síla
10 000 pěšáků,
1 200 těžké jízdy,
dohromady 11 200 mužů
až 25 000 jezdců,
lehké nebo těžké jízdy
Ztráty
okolo 700 padlých[1] okolo 7 000 padlých
včetně 32 emírů

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Arsufu (též bitva u Arsoufu) - byla významným vítězstvím anglického krále Richarda I. Lví srdce, jednoho z čelních vůdců třetí křížové výpravy, nad muslimským vládcem Saladinem. Její význam spočívá zejména v tom, že to bylo první velké vítězství křižáků nad Saldinem od bitvy u Hattínu a více méně otevřelo cestu pro vyjednávání mezi oběma kulturami, které vyvrcholilo zpřístupněním Božího hrobu západním poutníkům.

Po kapitulaci Akkonu v červenci roku 1191, se Richard I. vydal na pochod k jihu Palestiny. Aby mohl znova dobýt Jeruzalém, bylo pro něj velmi důležité zmocnit se přístavního města Jaffa. Saladin, kterému se právě podařilo vypudit křižácká vojska z téměř celého území Svaté země, shromáždil svou hlavní vojenskou moc u města Arsufu a rozhodl se zde svést s křižáky rozhodující bitvu. Kristovým vojákům trvalo za krajně vysilujících pochodů a stálého atakování Saladinovým jezdectvem dosáhnout místa střetnutí celých čtrnáct dní, ale i přesto byli schopní muslimského panovníka drtivě porazit.

  1. DUPUY, Trevor. Vojenské dějiny 1. díl. Paha: Forma, 1996. ISBN 80-7213-000-5. S. 335. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search